Aliens VS Predator je FPS, ale ne tak ledajaké. Máme zde totiž hned tři singleplayer kampaně – za mariňáka, vetřelce a predátora. Každá kampaň je jiná právě kvůli tomu, za koho hrajeme.

 

Mariňák je v podstatě vaše standartní FPS. Procházíte úrovně, zabíjíte všechno, co se vás snaží sežrat a samozřejmě plníte hlavní cíl – přežít. Na výběr jsou různé zbraně od brokovnice po plamenomet. Pomocí baterky a radaru zkoumáte temné kouty, ze kterých na vás za chvíli vyskočí ještěrka. Kampaň za mariňáka mě bavila nejméně, protože ke konci je to v podstatě normální FPS. Také osobně nemám moc rád, když jsem kořist a ne lovec. Není to špatné, ale zbylé dvě kampaně jsou mnohem zábavnější, protože jste buď samotný vetřelec nebo predátor. Nemusíte se bát, protože víte, že lidé se naopak bojí vás. Samozřejmě, že z herního hlediska je to to samé, lidé jsou pro vás nebezpeční, ale pocitově jste na tom jinak.

Hra za vetřelce je více stealth. Využíváte tmu, kde vás nepřítel nevidí, lezete po stěnách, infikujete civilisty. Využíváte vlastní tělo jako jedinou zbraň. Hra za vetřelce mě hodně bavila, ale z neznámého důvodu je tato kampaň trošku kratší než zbylé dvě, což je škoda. Dle mě by bylo lepší, kdyby byla kratší kampaň za mariňáka, protože z hlediska hratelnosti na ní není nic zvláštního.

Kampaň za predátora mě bavila nejvíce. Predátor má různé vybavení, které se postupně odemyká – kopí, miny, vrhací disk a laserovou pušku. Jeho hlavní zbraní jsou však samozřejmě ostré čepele. Máte možnost se maskovat a být tak na dálku neviditelní, dokud se nepřiblížíte ke šťavnaté kořisti. Predátor má také možnost velkých skoků a rentgenového vidění. Možná se vám zdá, že hrát za predátora je tedy celkem lehké, ale nebojte se. Hra je ke konci dobře vyvážená, zvlášť když některé vybavení využívá energii, která se sama o sobě neobnovuje.

Je škoda, že hlavní stránkou hry měl být multiplayer. Hra je už 7 let stará, a i když možná pár serverů ještě běží, tak jsem si multiplayer nezahrál. Je mi tedy docela líto, že singleplayer není delší, zvlášť za vetřelce a predátora. Je zde příběh, kampaně na sebe různě odkazují, ale ne úplně přímo. Moc k tomu říkat nebudu, myslím, že stačí jen tohle. Mariňák se snaží přežít. Predátor loví ještěrky a lidi, kteří znesvětili starodávně loviště svou přítomností. A vetřelec dělá to, co umí nejlépe – zabíjí a infikuje. Lokace se mění. Máme zde industriální prostředí, temné uličky nebo snad močály a džungli. Je nutno podotknout, že některé lokace se napříč kampaněmi opakují. Za vetřelce utíkáte z laboratoře, zatím co za predátora jdete opačným směrem. Dle mne je to ke konci celkem jedno, když se všechny kampaně hrají trošku jinak a máte proti sobě různé nepřátele.

 

Grafika hry dle mě vypadá i po letech dobře, zvlášť modely vetřelce a predátora. Dobrý hudební doprovod. Nenarazil jsem při hraní na žádné velké bugy, maximálně tak drobné glitche, když jsem jednou ranou zabil vetřelce a on letěl pět metrů vzduchem jako hadrová panenka. Radar, který využívá mariňák, má velice nepříjemný zvuk. Celkově se mi zdá, že zvuky zbraní v některých částech kampaně za mariňáka jsou trošku rozbité, tento problém však lze lehce vyřešit pomocí modů. Příjemné překvapení bylo, že Steam verze hry má českou lokalizaci, kromě dabingu samozřejmě.

PŘEHLED RECENZE
Příběh
Hudba
Hratelnost
Technická stránka
Sdílejte