RECENZE: The Bureau: XCOM Declassified

7 let slibovaná hra, předáváná mezi 3 studii. Roku 2013 spatřilo The Bureau konečně světlo světa. Zasazeno je do období šedesátých let, kdy vrcholí studená válka mezi SSSR a USA. Studená válka je občas v příběhu zmíněna, ale do hry samotné nijak zvlášť nezasahuje. Ta se drží tématu mimozemské invaze.

Hrát budete za agenta Williama Cartera. Tváří se jako drsňák, ale záleží mu na přátelích i rodině více, než si sám připouští. Vzhledem k několika téměř až dojemným a smutným momentům, které se v příběhu objevují, sami uvidíte, že jeho život není žádná pohádka. A myslím, že tupost dvou agentů, kteří mu „pomáhají“ v misích, mu na náladě asi příliš nepřidává. Ano, inteligence agentů ve vašem týmu je opravdu nízká. Bez hráčových příkazů toho mnoho nedokážou, zato zcela ochotně naběhnou doprostřed nepřátelské střelby. Na druhou stranu, jejich ovládání je zcela jednoduché. Provádí se v režimu zpomaleného času. Zde lze vybrat, kam mají přeběhnout, na jaký cíl mají soustředit svou střelbu, a také lze využívat jejich i vaše speciální schopnosti.

Agenti mají 4 různá povolání, přičemž každé povolání se liší právě speciálními schopnostmi.  Můžete tak využít třeba inženýra, který je schopen klást miny, nebo ostřelovače, který umí i vytvořit hologram pro zmatení nepřátel. Schopnosti jde do určité míry ovlivnit už při jejich najímání – volíte si, jakým tréninkem prošli – a dále při získání nové úrovně vybíráte většinou mezi 2 možnostmi vylepšení, přičemž nezvolená se nenávratně uzamkne. Agenty lze upravovat i po vizuální stránce, takže pokud máte chuť, aby vám po bojišti pobíhali s uhlazeným účesem a v růžovém oblečení, směle do toho, nikdo vám v tom bránit nebude.

Nepřátelé na tom s inteligencí nejsou o moc lépe. Stačí trocha snahy a dostatečné hlídání svých agentů. Většina soubojů by měla být bez problémů. Munice a náhradních zbraní bývá na bojišti dostatek, většinou však stačí doplnit zásoby až po boji. Pokud budete alespoň trochu slušně mířit, tak se zapotíte spíše výjimečně. Na druhé obtížnosti je to až tak jednoduché, že si víc než půlku hry klidně vystačíte jen s obyčejnou pistolí ráže .45. Když se na vás řítí nějaká pohroma, prostě hodíte granáty. Přitom zbraně jsou ve hře pěkné a zajímavé, protože jak se propracováváte dále, tak nacházíte mimozemské zbraně a můžete se jimi samozřejmě vybavit a používat je. Takže doporučuji hrát alespoň na obtížnost Veteran, abyste měli motivaci si je řádně užít a více taktizovat. Novými zbraněmi lze totiž vybavovat i ostatní agenty. Mimo zbraní nacházíte také nákresy různých užitečných batohů, které třeba zvýší kapacitu vašeho zásobníku, zlepší účinnost zbraní proti štítům, nebo rozšíří radius použitelnosti schopností. Brnění však ve hře nehledejte, tvůrci zřejmě usoudili, že nejlepší oblečení do boje bude svetr, nebo košile s kravatou.

Jak již bylo zmíněno, agenty lze vybavovat novými zbraněmi, ale jen těmi, které jsou vhodné pro jeho povolání. Toto omezení se netýká batohů, každý agent může dostat libovolný. Agenti však nemusí být jen užitečné (občas) přívěsky po vašem boku. Lze je také vyslat na samostatné mise, které se odemykají v rámci příběhu. Nasbírají tam zkušenosti, zvýší si úroveň a občas přinesou něco užitečného. Je důležité mít v zásobě pár agentů na slušné úrovni, protože pokud se vám stane, že je v misi neuhlídáte a zemřou, tak už je nelze nijak oživit, musíte si do boje vzít jiné. Toto šachování s agenty je však víceméně celý management, který můžete ve hře provádět. Není to mnoho, ale The Bureau těží spíše z jiných věcí, než jsou herní možnosti. Hlavním lákadlem je  atmosféra. Mimozemská invaze v 60. letech, to je zárukou skutečně pěkných lokací s retro nádechem. Ale rozhodně nelze ani říci, že by špatně vypadaly lokace odehrávající se ve futuristickém, ponurém prostředí mimozemských staveb.

V úrovních máte možnost svobodného pohybu, ale kromě pár skrýší, kde můžete najít nějaké nové vybavení, toho moc k dělání není. Interakce s prostředím je velice omezená. Výskyt nepřátel také není náhodný a víte, kdy a kde je můžete čekat – zídky, stoly, či auta rozmístěná tak, abyste se měli vy i mimozemšťani kde skrýt, zkrátka nepřehlédnete a ikona automatického ukládání taky napoví, protože se objevuje zpravidla před bojem a po boji. Momenty překvapení se tedy příliš nekonají. Občas se souboje zpestří alespoň tím, že vám pomáhají další postavy z příběhu.

Příběh samotný je předvídatelný, ale přesto dobrý, motivuje k pokračování ve hře a i s charaktery se dá dobře sžít. Hra navíc dodává jakýsi pocit, že máte vše ve svých rukou a další děj částečně určujete. Je to však jen pouhá příjemná iluze. Některé dialogy vám totiž nabídnou několik možností k odpovědi, ale jen zcela výjimečně má volba vliv na průběh příběhu.

Atmosféra
Charaktery
Umělá inteligence
Příběh
Herní možnosti

Autor

Sdílet článek

Spojte se s námi!

1,552FanoušciTo se mi líbí
123NásledovníciNásledovat
5OdběrateléOdebírat

Cyberpunk 2077 zamíří na Google Stadia

Akční dobrodružnou hru odehrávající se v budoucnosti netřeba dlouze představovat, bez nadsázky se totiž jedná o jeden z nejočekávanějších titulů příštího roku. Příběh zasazený do Night City, megalopole plné...

RECENZE: Crash Team Racing Nitro-Fueled

Hru Crash Bandicoot nemusím ani představovat, protože nejeden z nás určitě strávil hodiny tím, že mlátil ovladačem o stůl při nepovedeném skoku přes děravý most. Tento rok si pro...

Vítězná vlna Teamu Liquid pokračuje

Po vítězství v Kolíně nad Rýnem zazářil americký celek Team Liquid i na turnaji BLAST Pro Series, který tentokrát zavítal do Los Angeles. Svou aktuální formu potvrdily úřadující světové...

Je tento článek nějak závadný?